|
|
Vliv jarní kultivace ozimé pšenice na její výnos a zaplevelení
Novák, Radim
Práce byla zaměřena na to, jaký vliv má jarní kultivace na porost ozimé pšenice, její odnožení a zaplevelení. Pro vyhodnocení byl proveden polní pokus malého rozsahu. Bylo vyznačeno 10 menších parcel. Na 5 – ti parcelách byly provedeny různé metody kultivace: rotační plečka + prutové brány, rotační plečka + lehké brány, rotační plečka, prutové brány, lehké brány. Zbylé parcely byly kontrolní. Následně byly sledovány faktory: počet odnoží, výnos a počet jedinců plevelů. Při sledování bylo zjištěno že na odnožení pšenice měla největší vliv kombinace rotační plečky a prutových bran. Po provedení kultivace, byl počet plevelů na 1 m2, nejvíce snížen u kombinace rotační plečky s prutovými branami. Nejmenší účinnosti při regulaci plevelů dosahovali lehké brány. Díky zjištěným údajům je možné sestavit a správně využít linku na jarní kultivaci.
|
|
| |
|
|
Způsoby regulace plevelů při pěstování kukuřice seté (Zea mays L.).
VLÁŠKOVÁ, Milena
Kukuřice setá (Zea mays L.) je významnou plodinou, která se v našich zemích stále více uplatňuje a rozšiřuje. Vzhledem k technologii pěstování může zaplevelení výrazně ovlivnit její výnos. Regulace zaplevelení je řešena převážně použitím herbicidů. Hlavním cílem je dosáhnout maximálního účinku použitých herbicidů při minimálních ekonomických nákladech. Zároveň je stále více zohledňován faktor minimalizace negativních účinků na životní prostředí. V diplomové práci je popsána základní charakteristika kukuřice, její základní agrotechnika a rozsah jejího pěstování v ČR. Dále jsou uvedeny základní charakteristiky a rozdělení plevelů, včetně možností jejich regulace. Vlastní práce se pak zabývá účinností dvou kombinací herbicidů použitých postemergentně na pozemku s různými hybridy kukuřice a vyhodnocením jejich účinnosti s ohledem na ekonomické aspekty.
|
|
|
Škodlivost plevelů polních plodin v provozních podmínkách
Slováková, Veronika
V diplomové práci byl v letech 2014 a 2016 hodnocen výskyt a škodlivost plevelů na pozemcích obhospodařovaných v ekologickém a konvenčním zemědělství. Monitorova-né pozemky jsou v užívání společností AGRODELTA, s. r.o. a JASNO, spol. s r.o. V ekologickém zemědělství byly hodnoceny plodiny: ozimá pšenice s podsevem vikve, ozimá pšenice a triticale s podsevem vikve, jarní oves s peluškou a jarní oves. V konvenčním zemědělství byly hodnoceny plodiny: ozimá řepka, ozimá pšenice, jarní pšenice s podsevem vojtěšky, kukuřice obsetá ozimým ječmenem, kukuřice a vojtěška. Na ekologicky obhospodařovaných pozemcích byl počet vyhodnocených plevelů 34, na konvenčně obhospodařovaných pozemcích byl vyhodnocen výskyt 24 plevelných rost-lin. Za nejvíce nebezpečné a škodlivé plevelné druhy na ekologicky obhospodařovaných pozemcích byly stanoveny: Tripleurospermum inodorum, Sinapis arvensis, Cirsium arvense a Taraxacum sect. Ruderalia. Za nejvíce nebezpečné a škodlivé plevelné druhy na konvenčně obhospodařovaných pozemcích byly stanoveny: Tripleurospermum inodorum, Cirsium arvense, Taraxacum sect. Ruderalia, Echinochloa crus-galli a Elytrigia repens.
|
|
|
Druhové spektrum polních plevelů ve vybraných porostech cukrové řepy
Borovička, Roman
Cílem této bakalářské práce je vyhodnocení zaplevelení vybraných porostů cukrové řepy. Sledování porostů probíhalo ve třech termínech, v dubnu - před první aplikací herbicidů, v červnu – po poslední aplikaci herbicidů a následně pak na začátku září, kdy bylo sledováno sekundární zaplevelení porostů. Celkově bylo v porostu identifikováno 12 druhů plevelů. Nejčastěji se jednalo o výdrol řepky olejky – který se vyskytoval hlavně v prvním termínu – před aplikací herbicidů a dále pak merlík bílý (Chenopodium album), který se vyskytoval hlavně v druhém a třetím termínu, po ukončení aplikace herbicidů. Na všech pozemcích byla pozorována plevelná řepa, její výskyt je nutné sledovat a eliminovat.
|
|
|
Optimalizace regulace plevelů v porostech mrkve a salátu
Šuk, Jaromír ; Jursík, Miroslav (vedoucí práce) ; Kolářová, Michaela (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo vytvoření literárního přehledu o možnostech regulace plevelů v porostech mrkve a salátu. Experimentální část byla zaměřena na optimalizaci herbicidní regulace plevelů v porostu salátu a mrkve. Maloparcelové pokusy byly založeny v roce 2015.
Literární přehled byl zaměřen na shrnutí informací o jednotlivých zkoumaných zeleninách. Dále byla zpracována dostupná literatura v oblasti regulace plevelů v těchto zeleninách, s důrazem na mechanické a chemické (herbicidní) metody regulace. Závěrečná část literárního přehledu je věnována optimalizaci ochrany proti plevelům se zaměřením na testování herbicidních látek, které nejsou ve zkoumaných zeleninách registrovány.
V salátu se sledovala herbicidní účinnost na merlík bílý, laskavec ohnutý, bažanku roční a ježatku kuří nohu a selektivita herbicidů k plodině. V mrkvi byla sledována herbicidní účinnost na laskavec ohnutý, lilek leskloplodý, merlík bílý, ježatku kuří nohu a bažanku roční a selektivita herbicidů k plodině.
Do porostu salátu byly aplikovány herbicidní kombinace s těmito účinnými látkami: před výsadbou nebo postemergentě pendimethalin, postemergentě propyzamide, postemergentě phenmediphan, postemergentě dimethenamid a postemergentě pethoxamide. Do porostu mrkve byly aplikovány herbicidní kombinace s účinnými látkami: preemergentně aclonifen, preemergentně clomazone, preemergentně dimethenamid, preemergentně pendimethalin, postemergentně linuron a postemergentně metribuzin.
V salátu byly plevele nejlépe regulovány na variantě, kde byla použita herbicidní kombinace účinných látek pendimethalin a dimethenamid. V mrkvi byly plevele nejlépe regulovány na variantě, kde byly použity účinné látky aclonifen, clomazone a dimethenamid. Avšak po vyhodnocení fytotoxického působení na plodiny bylo u obou testovaných zelenin zjištěno největší poškození právě při použití účinné látky dimethenamid.
|
|
|
Analýza druhového složení spektra plevelů obilnin v rámci ekologického způsobu hospodaření
Horáček, Jan ; Kolářová, Michaela (vedoucí práce) ; Holec, Josef (oponent)
Souhrn
Ekologické zemědělství dává větší šanci rostlinám se projevit v jejich schopnostech. Díky nepoužívání umělých herbicidů a alternativním pěstitelským způsobům jsou poskytnuty vhodnější podmínky doprovodným rostlinám kulturních plodin k jejich růstu a rozmnožování. Ekologicky vedené agrofytocenózy jsou tedy pestřejší v zastoupení druhů a jejich pokryvnosti. Mezi polní plevele patří i ohrožené druhy, kterým se může více dařit na ekologické půdě, díky čemu může tento zemědělský systém sloužit i k jejich ochraně a zachování druhů. Ty nejúspěšnější plevele ohrožují kultury na každé půdě, jak ekologické, tak konvenční. Bez možnosti chemického zákroku se tyto stávají ještě úpornějšími. O to vše je výrazněji vidět strategie každého rostlinného druhu. Proto je otázka plevelů, včetně jejich potlačování, v ekologickém zemědělství velmi důležitá a diskutovaná.
Cílem této bakalářské práce je analyzovat rostlinné společenstvo na ekologických polích s obilninami a zachytit možné vlivy na něj. Pro zaznamenání plevelů ve snímku byla zvolena Braun-Blanquetova stupnice. V rámci bakalářské práce byly prozkoumány různé lokality v okresu Benešov a byl zahrnut vliv jarní a ozimé obilniny, vliv předplodiny pro jarní a ozimé obilniny a způsob zpracování půdy.
Jako významné plevele byly vyhodnoceny především: v ozimých obilninách jednoleté ozimé druhy plevelů, v jarních obilninách vytrvalé druhy a některé jednoleté jarní. V jarní obilnině byly po jarní předplodině významné jednoleté druhy ozimé i jarní, po víceleté pícnině hlavně vytrvalé doprovodné rostliny. Vliv předplodiny na spektrum plevelů v ozimé obilnině se nepodařilo prokázat jako významný. Agrofytocenóza polí oraných a bezorebných se projevila větším spektrem vytrvalých druhů na neoraných polích a v rozdílnosti druhů vytrvalých i jednoletých. Jmenovitě pýr plazivý, čistec bahenní, mák vlčí jako typické na pravidelně oraných polích, zatímco na neoraných polích se často nacházel pcháč oset, pryskyřník plazivý, mléč rolní, pelyněk černobýl, rmen rolní, chundelka metlice a jiné.
Analýza se ve většině výsledků shoduje s popisem vlastností plevelů v odborných pramenech, avšak došlo i k rozdílnému pozorování. Na statisticky průkazných výsledcích je patrné, jak může agronom dlouhodobě ovlivňovat agrofytocenózy.
Klíčová slova: ekologické zemědělství, plevele, agrofytocenóza, obilniny, regulace plevelů, vlastnosti plevelů.
|
|
|
Plevele ekologicky a konvenčně pěstovaných plodin
Slováková, Veronika
V bakalářské práci byl pomocí početní metody hodnocen výskyt plevelů v plodinách pěstovaných v konvenčním a ekologickém zemědělství. Sledované plodiny se nacházely na pozemcích společností JASNO, spol. s r.o. a AGRODELTA, s. r.o. V ekologickém zemědělství byly hodnoceny plodiny: ozimá pšenice s podsevem vikve a jarní oves. V konvenčním zemědělství byly hodnoceny plodiny: ozimá pšenice, ozimá řepka a jarní pšenice s podsevem vojtěšky. Na ekologicky obhospodařovaných polích byl vyhodno-cen výskyt 35 druhů plevelných rostlin, na konvenčně obhospodařovaných polích byl počet vyhodnocených plevelů 17. Mezi nejčastěji stanovené plevelné druhy ekologicky obhospodařovaných polí byly: Tripleurospermum inodorum, Cirsium arvense a Sinapis arvensis. Na konvenčních polích byly nejčastěji vyhodnocenými druhy: Tripleurospermum inodorum, Poa annua a Viola arvensis.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.